Svatební hostina

Po svatebním obřadu následuje tradičně svatební hostina. Ta se může konat buď u někoho doma (u nevěstiných nebo ženichových rodičů apod.), nebo může probíhat v známé zamluvené restauraci (což je samozřejmě nejsnazší), kde si snoubenci s restauratérem domluví podávané menu. Záleží také na ročním období – v létě připadají v úvahu také terasy a zahrádky.

Stoly na svatební hostině by měly být vkusně upraveny a ozdobeny květinami, případně svíčkami.
Seznam hostů by měl být tak dlouhý, jaký dovolí peněženka, ale také záleží na tom, kolik mají snoubenci blízkých lidí, které by chtěli na své svatbě mít. Obecně platí, že máme mnoho přátel, ne všichni však musí být účastni naší svatby, těm pak stačí poslat svatební oznámení. Skutečný počet hostů, kteří se na svatbu opravdu dostaví, lze pak zjistit požadavkem vrácenky ve svatebním oznámení.

Co se zasedacího pořádku týče, měla by se dodržovat jistá tradiční pravidla. Nevěsta s ženichem vždy sedí uprostřed stolu. Vedle nevěsty pak sedí otec a matka ženicha, vedle ženicha pak matka a otec nevěsty (občas se rodičovské páry promíchají pro lepší seznámení členů nové společné rodiny). Vedle ženichovy matky sedí svědkové, prarodiče a sourozenci novomanželů. Každé místo by mělo být patřičně označeno jmenovkou, aby se zamezilo případným zmatkům.

V průběhu svatební hostiny se dodržuje také několik tradičních svatebních zvyků, jako je rozbíjení talířů, společné pojídání polévky, slavnostní řeč (první pronáší otec nevěsty), únos nevěsty, poznávání nevěsty podle nohou a například ještě házení svatební kytice.